Potřebuji si platit životní pojištění?
Často slýchám názor, že když nic a nikoho nemám, nepotřebuji životní pojištění. To není úplně tak pravda. Máte sny, plány a chcete si je splnit? Co když jednoho dne už nikdy nebudete moci jít do práce? Jak to budete řešit? Kdo zaplatí drahou léčbu. Z čeho budete žít?
Máme několik možných scénářů situace u klienta:

Pan Aleš má dostatek financí na to, aby část peněz spořil, investoval – tvořil si rezervy. Na krátkodobé propady příjmů (menší úrazy, krátkodobé nemoci, neplacená volna, apod.) je to skvělá kompenzace. Pan Aleš má dokonce naspořené finance na 1 rok života (roční plat či roční výdaje). Co myslíte, potřebujete si i tak platit životní pojištění?
Za mě ano! Proč? Je skvěle připraven na krátkodobější výpadky příjmu, ale stále nesmíme zapomínat na dlouhodobá rizika, která mohou ovlivnit celkovou životní úroveň. Konkrétně mám na mysli rizika s dlouhodobým/celoživotním dopadem, tj. nikdy nebude moci jít do práce, nikdy nebude dělat běžné činnosti jako doposud. To může být spojeno s rekonstrukcí bytu na bezbariérové bydlení za 700 000 Kč, nákupem speciálních pomůcek za 1 500 000 Kč, nákladnou léčbou za 5 000 000 Kč, apod. Pan Aleš odpovídá: „Já mám nemovitost, kterou pronajímám, já to případně prodám.“ Skutečně jste si investiční nemovitost, či cokoliv dalšího pořídil proto, abyste to v té největší krizi a potřebě prodal? Počítáte s prodejem za nižší cenu, protože na to budete v danou chvíli hodně spěchat? Věřte, že tohle opravdu nechcete řešit, až půjde do tuhého.
Pan Petr nemá život v ideálním světle jako pan Aleš. Žije od výplaty k výplatě, nikde si nespoří, protože na to zkrátka nemá. Pokud nebude moci chodit do zaměstnání, stěží zaplatí všechny své výdaje. Krátkodobé řešení v případě výpadku příjmu by představovalo leda čerpání kreditní karty. Potřebuje pan Petr životní pojištění?
Za mě ano! I ztráta příjmu na měsíc, dva bude pro pana Petra představovat ekonomický problém. Pokud by situace trvala v řádu měsíců, nebo by pan Petr musel žít pouze z invalidního důchodu, může dojít až k existenčním problémům.
Pojďme si to shrnout. Pro pana Aleše není zásadní pojistit si menší rizika, která budou trvat pravděpodobně v řádu několika dnů (př. pojištění hospitalizace na 500 Kč/den za 3 dny strávené v nemocnici = 1 500 Kč plnění z pojistné smlouvy) . Pokud dojde i ke krátkodobému propadu jeho příjmu vlivem nemožnosti chodit do zaměstnání z důvodu úrazu či nemoci, může sáhnout do svých rezerv. Jakmile by se však pracovní neschopnost protáhla například na půl roku nebo rok, většina z nás by asi nebyla nadšená, že na kompenzaci této situace používá těžce a dlouze spořené finance. Pokud situace dojde až do stavu uznání určitého stupně invalidity, věřte, že se finanční podpora z životního pojištění bude hodit.
Pro pana Petra představuje životní pojištění určitou berličku, možná i záchranu. Snížení či ztráta výdělku z důvodu nemoci či úrazu se pro něj může stát po kratší době likvidační záležitostí.
S ohledem na situaci obou mužů je potřeba životní pojištění nastavit jiným způsobem a zaměřit se na jiná rizika. Finanční poradce by s klientem vždy měl provést důkladnou analýzu životní situace a na základě toho stanovit konkrétní nabídku životního pojištění. Z toho nám plyne, že neexistuje jedna varianta pojištění, kterou mohou mít všichni. „Tak mi něco připravte“ – to opravdu není správná cesta.